Coffee Desirée

16. července 2017 v 19:42 | Admin |  Aktivní profily

NEVÍ O VLKODLACÍCH

Rodiče: Ava Desirée, Eustacio Romanfe
Bratři: Matteo, Raille, Sócrates, Jacinto, Bartolomé, Tureis, Erich (7 bratrů)
Nevlastní bratr: Juliard (zemřel)

Práce: Pouliční kreslířka - kreslí, co se jí líbí, na co má náladu, nebo co jí zaujme. Bez bloku a tužky ji neuvidíte. Poté se snaží nějaké obrazy prodat, ale které se jí hodně líbí, tak si je nechává ve skicáři. Krásně i maluje, ale má k tomu málo prostředků, proto zatím jen kreslí. Hobby, kterým se ne vždy dokáže uživit. Jí se to zatím daří.

Coffee se skvěle vzhledově hodí ke svému jménu. Nejde jen o to, že má tmavší pleť, nebo překypuje energií, ale za celé ty roky se nezměnila. Stále je to usměvavé děvče s černými vlasy a rovněž tmavýma očima. Trochu vyrostla, ale ne moc, její výška, pohybující se okolo 164 centimetrů moc nezmůže a v davu se vám spíše ztratí. Změnily se pouze její dovednosti. Naučila se malovat a zaplétat si vlasy. Občas je má rovné, jindy trochu vlnité, ale nově je dokáže mít i zapletené v dredech. Skvělá novinka, která zvýrazňuje jemně řezané lícní kosti. Ráda sportuje, každé ráno se snaží běhat a jde to vidět i na její hubené postavě. Nemá absolutně smysl pro módu a na podpatcích ji nikdo nedonutí stát. Už tak si myslí, že by se zabila, jen co by si je obula. Za to chodí často v roztrhaných džínách a tom, co se jí dostane pod ruku. Luxusní oblečení, jako byly nějaké šaty, ty si nikdy nemohla dovolit. Zato se rozmazluje s výrazněním očí řasenkou nebo linkami. Každý má svou dobrou, ale i zlou tvář. A Coffee není výjimkou, jen u ní se ta zlá tvář ještě neprojevila. Je ti milé a velice skromné děvče, které k životu moc nepotřebuje. Snadno se dokáže přizpůsobit životní situaci, ačkoli vždycky spíše padala dolů, než aby jí dal život výraznou změnu k lepšímu. Je velice laskavá, každému se hned snaží pomoct. A i když sama na tom není nejlépe, nejraději by se pro jiné rozkrájela. Ne vždy se jí to podaří. Někdy se ani ten nejlepší nedokáže nemocem, kterým člověk podlehne. Coffee se za takové nehody často obviňuje, protože si myslí, že neudělala dost pro to, aby někoho zachránila. Kdyby udělala něco lépe, možná by tu stále byl. Poté se uzavře do sebe a nechce nikoho vidět. Horší je, že se to netýká jen lidí, ale i zvířat, které naprosto zbožňuje. Jen s nimi nemůže být. Vždy byla v situaci, kdy nemohla mít žádného mazlíčka, ať už to byl pes, nebo třeba slon. A s jejím bydlením v kostele, tomu moc nepomáhá. Ale když se usmívá, je to jako kdyby se rozsvítilo světlo.

Velkoměsto, které zná snad každé malé dítě téměř od narození. New York City. Koho by zajímalo nějaké malé děvče, které se narodilo na Nový rok, prvního ledna, roku 1996. Tehdy se narodila Coffee do už tak velké rodiny. Narodila se jako poslední a tak se z ní stala nedůležitá část rodiny, mezi sedmi staršími bratry, které dlouhá léta nezněla. Její rodiče měli již svůj věk a z dalšího dítěte už nebyli moc k uvytržení. Sice se jim poprvé narodila dcera, ale nemůžete být z toho tolik nadšení jako z prvního dítěte, které se bojíte opustit i samotné na záchod. A tak to Coffee měla vždy jednoduché, ale zároveň strašně těžké. Na většinu věcí musela přicházet sama, rodiče ji už od mala brali jako samozřejmost. Svým věkem už byli trochu pomatení, možná proto děvčátko pojmenovali tak, jak se jmenuje. Ale nikomu to nevadilo, ani samotné holčičce. Naopak si na to rychle zvykla. Uběhly tři roky. New York se rozrostl a zrovna v ono osudné úterý panovalo deštivé počasí. Jedna žena ležela v nemocnici a její manžel zdrcený po jejím boku, zoufalý z celé situace, která se děla v posledních měsících. Aby zachránil svou ženu, dal do její léčby všechny peníze, které měl. "To zvládneš, drahoušku, jsem tu s tebou. A podívej, kdo se na tebe přišel podívat, tvá dcera." Snažil se jí povzbudit její muž, ale nepomáhalo to. Byli to hodní rodiče, ale už ne tolik zapálení do rodičovství. "Miluju tě," poslední slova Ave, než po dlouhém usilovném boji s rakovinou prohrála. Eustacio propadl do depresí a malá holčička, která ještě netušila, co se děje, se snažila přispět a otci pomoct. Než se muž stačil sebrat, museli se vystěhovat a najít si skromnější bydlení o rozloze jednoho pokoje. Když dívka vyrůstala, potřebovala časem větší prostor a více soukromí, které jí ovšem otec nemohl dopřát, jelikož si to stále nemohli dovolit. Dalších sedm synů, jako kdyby neměl. Slehla se po nich zem. Coffee nikdy nepoznala, jaké to je, mít sourozence, i když o nich pár věcí slýchala od otce. Uběhlo pár let a časem se přesunuli do většího bytu. Otec se postavil na vlastní nohy a začal konečně vychovávat jeho jediné dítě, které mu zbylo, Coffee. V jeho životě se toho hodně událo, když dívce bylo deset let, jeho nová přítelkyně mu porodila dalšího syna. Jeho dcera začala pracovat, starala se o domácnost, stala se z ní chůva. Jednou si dovolila najít kluka. Bylo jí čerstvých patnáct, když to oslavovali na zahradě. Tančilo se, oslavovalo, dokonce i dort byl. Z ničeho nic přiběhl otec od Coffeena přítele, celý zmatený, ztrhaný a rozpolcený. "Váš syn… Já nechtěl… Traktor.." Dostal ze sebe, než omdlel na zem. Po pár hodinách už vše bylo jasné. Muž přejel jejich pětiletého syna traktorem, když projížděl na kole. Stalo se to omylem, ale stalo se to. Po náročných soudech se řešení stále nedostávalo. A nepadalo to psychicky jen na rodiče, ale odráželo se to i od mladé slečny. Celé soudní řízení se táhlo asi rok, než se to celé odložilo. Nastalo již druhé temné období. Rodina byla zdrcená a Coffee se neměla o koho opřít, už ani její přítel nebo její přítel. Všichni se k ní začali otáčet zády. Tehdy se opravdu ukázala Newyorská ulice. Začala si vydělávat tančením, různě se snažila upoutat pozornost, až se po čase dostala do hudebních klipů, kde tančila v pozadí. Ke konci roku 2013 se stalo její poslední vystoupení. Měla ošklivou nehodu, kvůli které jí museli sebrat nohu od kolene níže. Bylo to opravdu strašné, ale v té době jí hodně lidí finančně pomohlo. Proto taky nepoznáte, že stále nemá nohu a je umělá. Jistě, jde vyndat, ale je tak dobře technicky vyvinutá, že to málokdo pozná. Když prodělala všechny terapie, vůbec neváhala a odjela. Nebo spíše odešla a stopem se dostala dál. Takhle se dostala před pár měsíci do Shademore. Tohle město byla její konečná. Zůstala bydlet v kostele, kde jí hodný farář nechal udělat nějaké místo. V podstatě spí na skříni, ale je to lepší než nic. Pomáhá, komu jen může a snaží se prodávat své obrazy, které nakreslí. Objevila v sobě mnoho talentů, i když k tančení se už nevrátila. Nalezla svůj krásný hlas, který se líbí i ostatním, ale i svaté ručičky, kterými dokáže zachytit spoustu nádherných věcí.

• Levou nohu má od kolene kompletně umělou, vrazila všechny peníze do toho, aby to na první pohled nešlo vidět a noha dále vypadalo jako funkční část těla
• Nikdy nepoznala své bratry, byla vychovávaná jako jedináček
• Vždy chtěla domácího mazlíčka, ale nemohla si ho dovolit a v kostele jí ho nedovolí
• Říká, že neumí vařit, ale to není pravda, jen má ráda chlapa v kuchyni
• Nemá ráda jehly, takže krev jí neodeberete
• Věří, že existuje něco mezi nebem a zemí, ale že by to byl Bůh, to asi ne
• Snad jako jediná žena, nemá ráda, když jí někdo dává růže nebo čokoládu, myslí si, že muži jsou schopní vymyslet i originálnější dárky
• Móda jí nic neříká a podpatky jí nedávejte, ještě se zabije

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama