Thomas Argent

15. března 2018 v 20:36 | Admin |  Aktivní profily


Neví o vlkodlacích

Matka: Larisa Argent (Vědkyně/učitelka)
Otec: Chris Argent (Vědec/učitel)
Starší bratr: Isaac Argent
Mladší bratr: Steven Argent
Práce: Student
Národnost: Americká

Neviditelný. Přehlížený. Často šikanovaný. Ten co vše dokáže pokazit. Tak by se dal Thomas popsat krátce. A možná by to i jiným stačilo. Ale je to povrchní popis. Thomas je také to nejmilejší stvoření, co jste kdy poznali. Nikomu by neublížil. Ani nikomu ubližovat nechce. Když ale někdo ubližuje jemu,….Asi by jste si řekli, že v sobě v tu chvíli odhalí tu dravou šelmu, co rozdrásá každému hrdlo. Omyl. Neumí se bránit. Nechce se bránit. Když mu začnete ubližovat on to se zavřenýma očima příjme a počká až vám bude líp. Pak pokud se mu to zdá jako dobrý nápad, zkusí znovu navázat kontakt. Hold když si něco vezme do hlavy jen tak se toho nepustí. A to samé platí v ten okamžik, když chce někomu pomoct. I když to neumí a neví jak, chce pomoct. Extrovertní sluníčko, co se snaží brát vše s úsměvem. Se všemi jedná mile. I když je to ten největší hajzl, on s ním bude mluvit mile bez ohledu na to co se stalo nebo stane. Jako by si byli rovni. Což je trochu vtipné, když si vezmete to jak vypadá. Hubený teenager s tmavými vlasy, normálního vzrůstu a svalů taky moc nepobral. Dříve jednal s lidmi jako by si byli všichni rovni. Proto se často stával terčem agresorů. Ze začátku mu to zase tak nevadilo. Žil si ve svém dokonalém světě. Ale postupem času si začal uvědomovat, že ne vše je tak krásné, jak si myslel. Že je hodně špatného, co se nedá jen tak zamést pod koberec a neřešit to. Že ne se všemi se dá jednat jako se sobě rovným. Ať tomu chce věřit nebo ne, prostě existují i ti špatní. Hold mu jeden agresor otevřel oči a vyvedl ho z té dokonalé bubliny. Uzavřel se do sebe a přestal být tak extrovertní. Pořád byl sluníčko, milý a vše co dřív dělal spontánně, ale jen k lidem, u kterých si byl jistý, že mu nebudou chtít za pouhý úsměv rozbít hlavu o záchodové prkýnko. Teď už je opatrnější než se někomu ukáže jaký je. Ze začátku si vás jen prohlíží a když zjistí, že mu nehodláte vážně ublížit, začne se usmívat. Pak jakmile zjistí, že jste podle jeho představ úžasní a zajímavý, přilepí se na vás. A to ze dvou důvodů. První: Chce o vás zjistit víc. Druhý: Myslí si o vás, že s vámi bude v bezpečí. A právě tady narážíme na jeden dost velký problém tohohle slaďouše. Nemá rád, když musí být sám. Ale dost často nebylo jiné možnosti. Jako právě teď.

Narozen v Seattlu. Prostřední dítě. Často opomíjený a ničím nezajímavý. Pořád ten co dělá problémy. Tohle bylo celé jeho dětství. Ne opravdu. Co víc chcete vědět. To že kvůli jeho chování ho učitelé posílali za cvokařem? Nebo to že čím víc se snažil přehlížet veškerou šikanu, co snášel, tím víc ji přibývalo. Hold neuměl nevěděl, jak se bránit. Tak raději vždy zavřel oči a počkal až to skončí. Ano jeho technika, zavřít oči a počat. Pro některé byla škola procházka. Pro něj to byl občas boj o přežití. Popravdě, kdo by se mu divil, že mýval sklony k nízkému sebevědomí. Rodiče. Úspěšní vědci, kteří učí na prestižní farmaceutické fakultě. Starší bratr. To je něco. Je jedením z nejlepších šermířů světa. Obývací pokoj plný jeho trofejí. Nádhera. Mladší bratr. Ten jde ve stopách rodičů a už teď si ze svého pokoje udělal laboratoř. Taky spousta cen. A Thomas. Ztracený případ. Teda aspoň podle všech. Rodiče se snaží nedávat najevo zklamání. Jediný člen rodiny, co zatím nic nedokázal. Jednou se s tím pokusil něco udělat a přihlásil se, po nástupu na střední, na všechny možné i nemožné kroužky. Vše skončilo obřím selháním. Postupem času už toho začínal mít plné zuby. Kdyby měl u tohoto zavřít oči a počkat až to skončí, nikdy by se nedočkal. A proto, když se mu do rukou dostala brožura jedné státní školy v Shademore, nečekal ani vteřinu a podal přihlášku. V ten čas se na něj poprvé usmálo štěstí. Přijali ho. Nemohl tomu uvěřit. Možná se mu konečně začne dařit. Okamžitě se sbalil a jakmile to bylo možné odjel. Sám doteď neví, co si myslel. Opravdu byl tak naivní? A tady nastal ten problém, s kterým už se dlouho nesetkal. Je sám. Sám v cizím městě. Nikde nikdo o koho by se mohl opřít. Kdo mu pomůže.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama