Heinrich Hans Mengele

20. června 2018 v 19:58 | Admin |  Aktivní profily


Bio: Děd: Karel Mengele (Mrtvý)
Otčím: Josef Mengele - "Anděl smrti" (Mrtvý - Utonutí 1979)
Otec: Alois Mengele (Mrtvý)
Matka: Marta Mengele (Mrtvá)
Bratr: Xaver Erich Mengele
Neteř: Nyx Xanthia Romanova Mengele
Syn: Victor Silvermoon

Práce: Kurýr, lovec lidí
Národnost: Německá + argentinské občanství

Hans se nedá mezi lidmi jen tak přehlédnout, jedná se o člověka který si zakládá na vzhledu a chování. Ač se to v některých mezích může jednat jako přetvářka, je to většinou promyšlená hra vsugerovaných podnětů pro lidský mozek. Samozřejmě s takovým příjmením jaké vlastní, je to třeba, ba nutnost. Základem jeho úžasné osoby, jak by byl schopen někdy tvrdit, jsou jeho oči. Dokonalá modř, chlad z nich vyzařuje na dálku a dalo by se v nich utonout, jako v moři. Avšak moře myšlenek, je skryto před zraky ostatních, není kniha aby se v něm četlo. Většinu času má oči mírně přivřené, ano tváří se poměrně agresivně, avšak pokud kukadla rozevře, má tvář děťátka pro které byste udělali první a poslední. Dohromady s úsměvem smrtící kombinace. Úsměv je však omezené zboží, hlavně ten upřímný. On se upřímně směje pouze pokud jej přepadne afekt a to, už není klasický smích, tenhle se totiž těžko zaráží a s tím, že se stupňuje to může někomu připadat jako čiré šílenství. Bohužel není to daleko od pravdy. Trpí poruchou afektu, přepadne jej kdykoliv a vystupňuje v útok během několika sekund. Rozčílí jej maličkost, ač převážně je mu to jedno, v tento moment se doporučuje rychlý ústup. Své jednání si plně uvědomuje, nezapomíná co dělal, jen je pouze poté lehce nabručený a utahaný. Avšak během svých činů mu to vlévá do žil sílu, brutalitu. Lékaře zavrhl už dávno, takové pitomosti si může nakecat sám. Nejspíš se uklidňuje kouřením, je pomalu jako chodící fabrika. Měl jinačí život, než jeho bratr a tak se pohybuje ve vyšších vrstvách. Ne že by to mělo být nějaké bůh ví jak důležité, ale do kapes mu padají pěkné částky. A také mu to dává směr jakým se plíží jako stín, moc. Peníze dávají každému moc, i on se do této drogy ponořil celým tělem. Utrácí pouze za potřebné věci, nemá barák a tak to vráží do auta, do syna… Jop, není ukázkový táta roku, ale kdo by mohl být s otcem jako byl Mengele. Jemu minulost nevadí, byla taková jaká byla, upřímně z toho má i legraci. Stále si zachovává jistý odpor k určitým menšinám, ale jinak je to "slušný" muž. Občas dělá bordel, to ano. Nepatří mezi mrňousky ve výšce, něco málo přes metr devadesát má. Avšak hlavou o futra nemlátí. Tráví volný čas na střelnici nebo v posilovně. Sice byste řekli, že je střízlík, ale ránu dá pěknou. Na těle má několik jizev, hlavně tedy na rtech, ale ty má od převalování žiletky, div si ještě neufiknul jazyk. Na rameni má jizvu od průstřelu kulkou, na vnitřní straně předloktí zase delší táhlý šrám od říznutí. Avšak tu nespatříte, nosí převážně košile. Ano, je to muž, který se snaží působit slušně, ač je mu názor ostatních naprosto u prdele a dělá si co chce, pokud to není za hranice zákona, nezabije pokud nemusí. Obleky jsou jeho hlavní částí šatníků, avšak vozí sebou v autě asi jen pět kousků, najdete u něj převážně černé věci, až na bílý oblek, ten vytahuje ojediněle. Nepohrdne ani obyčejným tričkem, ale je to vážně náhodné. Je lehce matoucí co se jeho povahy týče, leckdy je naprosto jako utržený ze řetězů a jindy se stará o chování ostatních, usměrňuje je. Mívá to, však postranní úmysly. Nikdy nedělá nic, co by jej přišlo draho. Přetvařuje se tak často, že mu to zůstalo jako jedna povaha. Nikdy nevíte, co se mu v hlavince honí, nebude to asi nic normálního. Je schopen být několika hodinovým řečníkem, či naopak sedět v koutu temné místnosti a přemýšlet o každém jediném člověku v místnosti. Vlkodlaky nemusí, ne že by je zabíjel, ale není s nimi kámoš. Má se na pozoru, pokud po něm chtějí nějakou prácičku. Považuje je za hříčku přírody, a byl by radši kdyby byli někde uvězněni a nemohli se ani hnout, či množit. Takže ne, nevyčítá práci svému bratru, kterého tak moc zas nezná, ale ví o něm nějaké ty informace. Nehodlá se mu stavět do cesty, slyšel nehezké věci, avšak nemá z něj přímo strach. Ani moc jako bratři nevypadají, možná tak na 60%, ale rozlišují je hlavně vlasy, to je jako rána pěstí. Hans má tmavě hnědé až černé, na krátko střižené do rádoby moderního střihu, ano po bocích to má vzaté strojkem. Je to praktické a jemu to zvýrazňuje lícní kosti, obecně mu to dělá hubenější obličej, který i tak má. Je jak kdyby dlouho nejedl, hlavně během úsměvu si můžete všimnout ostrých rysů a skoků na jeho obličeji.

Rodiče si nevybíráme, někdy se za ně hanbíme jindy jsme pyšní, že je máme. Hans je něco mezi, občas by rád změnil své příjmení, ale jindy je nadšený tím kým je. Nejspíš si nikdy nepředstavoval takové dětství jaké měl, ale nebyl na tom zas tak špatně, mohl dopadnout daleko hůř, byl rád, že po smrti otce aspoň měl nějakou tu rodinu. Ale i tohle, vedlo k změnám v jeho psychice, ač většinu svého života žil sám. Cestování mu prospělo, ba stal se z toho zlozvyk co se jej drží do dnešních let. Hans byl chytrý, poměrně rychle učenlivý, ale začal být dokonce rád, že si jej otčím tolik nevšímal, i když někdy zase, že se naučil ignorovat bolest do určitých mezí. Uměl říct NE, stál si za tím a tak mu občas přiletěla pořádná šlupka. Pobral více vzhledu po matce, ale chování měl zvláštní. Nepatřilo matce, ani otci. Když jeho matka zešílela díky otčímovi, byl s ním chvíli sám. Vyhýbal se mu, aby se náhodou nestal jeho dalším pokusem, přece jen "rodičům" se neodporuje, a on rád odporoval, měl svoji hlavu. Díky tomu, že na něj kašlal, musel se o sebe starat sám. Chtě nechtě zmizel pár dní poté co zaslechl kepy o jeho matce, bral to tehdy jako blábol, kdo mohl vědět, že to byla pravda. Neměl potřebu žít s otcem a vyčkávat, než se narodí dítě a otec s ním udělá, Bůh ví co. Vypařil se jako pára na rozžhavené plotýnce. Kradl, aby si sehnal peníze a mohl vycestovat. Prvně se Evropě vyhýbal, snad jej dohánělo jméno rodiny. Byl to pro něj docela boj, nechytit nějakou nemoc, nechcípnout hlady, či se nenechat zabít. Začal hrát karty, ty mu šli, jak by ne. Švindloval a na ulicích obral snad každého, kdo na to měl. Chtěl studovat, a tak to co vydělal vrážel do učení. Nebavila jej chemie, fyzika a ani biologie. Tedy tu měl v hlavě už z dětství, pitvat chcíplou žábu na cestě, není sice plnohodnotná hodina, ale budiž. Když ukončil jednu z vybraných škol, která kupodivu byla lékařská. V této době pobýval již nějaký ten čas ve Francii. V té době si změnil příjmení, nebylo bezpečné a ani příjemné pobíhat s příjmením Mengele. Následně se dal opět na studium, avšak jeho učení mu komplikovala agrese, co se do něj vlila vždy nečekaně. Musel tak z právnické školy odejít, tehdy se totiž dokázal ještě pro něco nadchnout a dát do toho všechno, až jej ovládl vztek. Při studiu se mu při tomto "záchvatu" povedlo napadnout vyučujícího. Opět byl nucen přestěhovat se, shodou okolností do Anglie. Zajímavá země, jazyk pro něj nebyl problém, a mohl zde zkusit opět studovat. Afekt se jej stále držel, bylo to vážně obtížné. Lidskému kontaktu se vážně vyhýbal, neměl potřebu být na někom závislý, či se o někoho zajímat. Ale jak Bůh chtěl a Satan nahrál, vpletla se mu do cesty ženština. Poměrně hezká, ani Hans netušil co na něm viděla. Neviděl to moc růžově, chtěl studovat, ne se vázat. Cestovat a mít se dobře, ale nešlo to tak lehko jak by se zdálo. Také jej nebavilo před ní skrývat kdo byl, čím je a jak se občas chová. Řekl jí jen něco málo o tom kým byl, ale nemohl tam déle být.Díky ní se však dozvěděl o druhé straně mince světa, vlkodlaci. Dříve pro něj jen pohádky co děsí děti, krvavé filmy na obrazovkách televizí. Zachoval se sice hnusně, ale on neměl opravdu potřebu milovat. Považoval to za slabost, takovou slabost co uvrhla jeho matku v šílenství. Občas si vyčítal čí jméno nosí… Zmizel, opět se po něm slehla zem. Vycestoval do Evropy, chvíli pobýval v Itálii, následně v Rakousku i chvíli se ochomýtal kolem Německa, Česka. Ale jeho kroky opět ulpěly v Anglii, zjistil že má syna. Což jej docela dost zarazilo, hlavně mu to připomnělo, že má bratra. Zůstal s ní v kontaktu, chtěl jednu jednu věc. Sem tam vědět něco nového, na oplátku jí posílal finance. Bohužel tím se brzy dostal na vysoce nízkou hranici existenčního řetězce. Opět začal hrát karty a také k tomu přidal kouření, snižovala se tím jeho agrese. Čirou náhodou se mu povedlo dostat se mezi lidi, co lovili jiné lidi. Tohle mu otevřelo nové brány světa peněz, jeho cestování bylo pro ně přínosem. Jako mladík si postavu udržoval, ale jako mladý muž si už musel držet postavu díky práci. Tohle se mu líbilo, byl na vrcholu své moci. Na kontě mu přibývaly peníze, ale také sem tam mu přibyl nějaký ten mrtvý. On nezabil pokud to nebylo krajně nutné, nebo jej nechytl rapl. Díky penězům se mu otevřely brány v ohledu minulosti, chtěl vědět víc o bratrovi a tak si najímal lidi. Dokonce se svého bratra rozhodl vyhledat, ale neriskoval zbytečně. Neměli takový vztah jako jiní sourozenci, ale Hansovi to naprosto nevadilo. Jen mu bylo jasné, že není sám v rodině. Vlastně je to poměrně ironické, Hans neměl ze svého bratra strach, i když jej před ním mnozí varovali. Najít jej bylo lehké, někdo takový se dá zapamatovat podle činům, a tam se fakticky předváděl. To Hans se od lovení lidí přesunul jen ke kurýrstvý a sem tam někoho chňapl. V této fázi se nacházel několik měsíců, poté co jej postřelili. Díky tomu opět cestoval, a snad omylem nebo náhodou se k němu dostalo něco nového o jeho synovi. Kecal by, kdyby řekl, že se nedivili když jej poprvé viděl na vlastní oči. Víc pobral po matce, snad ta modř v očích byla po něm. Nechtěl po něm moc, jen jej trochu poznat a také aby předal dopis jeho bratru. Měl cestu do severní části evropy, bohužel za prací a tak neměl čas se opět vydat kamsi za velkou louži. Kromě toho mu dal i prsten co nosil převážně zavěšený na krku, na kousku černé kůže. Proč? Zkuste přijít za Xaverem a říct mu "Nazdar posílá mě tvůj brácha." Měli byste asi štěstí, kdybyste to přežili živí. Victora navštívil až za nějakou dobu, tentokrát už ve státech. Aby docílil toho co chtěl, ano šlo o ten dopis, koupil mu i dům, a NE nebyla to náhoda že v díře, kde byl i jeho bratr. Že proč díra? Slyšel o tom městě hodně věcí. Hezkých, nebo nehezkých o to nešlo, ale šlo o vlkodlaky. Netěšilo jej to. Udržet jeho maličkost na místě, je složitější jak dítě na nočníku. Opět se vydal na cesty, peníze potřeboval neustále ukládat, aby měl na ty staré kolena, nějaké zásoby. Stávaly se mu však nehezké nehody s vlkodlaky, naučil se rychle běhat...opravdu. A když mu došla trpělivost a v sebeobraně jednoho vlkodlaka zabil, rozhodl se na chvíli vypařit z hlavních tras. Potřeboval vědět více o vlkodlacích a kde jinde hledat informace než u svého bratra, ne že by syna považoval za neschopného, ale Xaver měl v tomhle oboru jisté "kouzlo." A tak jej tu milí přátelé mátě po několika letech opět ve městě.

-Trpí poruchou afektu, tím, že se vyhýbá pomoci je to stále horší a horší, nikdy nevíte kdy mu rupne v bedně. V případě této situace, doporučuji rychlý ústup, neštítí se v té chvíli udělat cokoliv. Občas v této chvíli propadá v nekontrolovatelný smích.
-Vlastní černé ZL1 camaro, občas v něm spí, pokud se mu nechce kupovat pokoj v hotelu. Vzhledem k tomu, že je často na cestách, nemá ve zvyku někde být delší dobu.
-Je silný kuřák, zapálí si kdekoliv a kdykoliv. Také miluje karty, švindluje jak jinak.
-Vlastní sadu zbraní, ale nepatří mezi lidi co nosí sebou glocka, či tyhle prcky. Nejoblíbenější Remington 870 combat build má stále v autě. Mívá u sebe nůž.
-Dalo by se říct, že má úchylku na cumlání žiletky. Jak někdo cumlá sirku on si po rtech převaluje plátek žiletky. -Plně ovládá Němčinu, Španělštinu, Francouzštinu a Angličtinu.



 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama