Ryan Barlow

1. července 2018 v 22:34 | Admin |  Aktivní profily

Rodiče: mrtví
Manželka: Anima Barlow (mrtvá)

Práce: Majitel dvou hotelů v centru Shademore
Národnost: Britská

Workoholik, který si málokdy užívá života. I když by si měl užívat prodlouženého života, vůbec se mu nechce. Pracuje a pracuje. Protože jeho hotely jsou vcelku populární pro nově příchozí, i pro obyvatele Shademore, chce se postarat absolutně o všechno. Na co manažer, když máte Ryana. Proto může s čistým svědomím říci, že se topí v poctivě vydřených penězích. Může být rád za svoje vlčí schopnosti, jinak by tu asi moc dlouho nebyl. Jak můžete vidět, není to chlap k zahození a on to ví, více méně. Má sám sebe rád v té míře, jako by měl každý člověk. Někdo by řekl, že může využívat jeho vzhled vůči ženám. On? Ani náhodou. Dostal ženu, která mu měla porodit dítě. Ona mu stačila. Nikoho jiného nepotřeboval. Ženy v tomhle století mohly být sice krásné, ale na jeho manželku nikdy neměly. Prozatím nepotkal ženu, která by jí konkurovala. Proto neměl nikdy důvod využívat svého šarmu, který střádal pro svou družku. Je to taky trochu blázen, když jím může být. Rád se baví, jen nemá kdy a nemá s kým. Samozřejmě se najde v jeho životě někdo, s kým si zajde na panáka, ale blízké přátelství tomu nikdy neříkal. Neberte to, že není přátelský. On nemá zkrátka potřebu rozhazovat lásku všude kolem sebe. I když je workoholik, málokdy se stresuje. Jako by měl nějaký magnet, který následně někde zázračně vyhodí. A jako správný brit, miluje čaj, rád se baví o počasí a neumí vařit. Je rád, že si vůbec dovede udělat čaj a kafe. Jediné, co dovede připravit a nechce se vám potom zvracet jsou míchaná vajíčka.

Ryanovo dětství by nestálo ani za řeč. Mohla bych dokonce říci, že žádné neexistuje. Nepamatuje si ho a rozhodně by si pamatoval, kdyby se v jeho mladých letech stalo něco zajímavého. Jediná věc, co stojí za zmínku, je čajoví dýchánek, který měl jednou se svou babičkou. Nepamatuje si nic konkrétního. Jen to, že nějaký proběhl a to, že babička usmívala. Jeho vzpomínky se začínají zobrazovat, když mu bylo jednatřicet. Ten den si pamatuje skoro úplně do posledního detailu, jen ta podstatná část se ztratila. Byl na plese jednoho šlechtice, kde pracoval jako číšník. Zde potkal muže, který mu změnil celý život. Neznámý muž, který vypadal na významnou osobu, si s ním začal povídat, s pouhým číšníkem. Po diskuzi, která panovala několik minut a po zdělení, že musí jít dělat svou práci, muž ho s chladným pohledem bodl do boku. Nastala panika, nikdo nevěděl, co se děje. A zde začíná část, kterou si Ryan nepamatuje. Nevěděl, co se s ním dělo. Poslední věc, kterou si vybavuje, bylo probuzení v troskách panství, kde pracoval, a s kousnutím na boku. Přesně tam, kde ho bodl neznámý muž. Instinkt mu říkal, že v ten den nemá chodit domů. Něco špatného se musí stát, říkal si. Proto pár dnů přečkal v lesním domku, který používal jeho pán při lovu. Zde přečkal jeho první proměnu, ten bolestivý proces, který mu nahání husí kůži. Po zjištění, co je vůbec zač, snažil se najít informace. Jak se ovládat, co dělat. Musel se učit sám, protože nikdo jiný mu pomoci nemohl. Koukali by na něj jako na blázna. Co mu trochu ulehčilo situaci byla smrt jeho rodičů. Jak to z ní jakkoliv hnusně, peskování, že to nikam nedotáhne, ho strašilo donedávna. Událost, která se mu vyryla do paměti, bylo potkání jeho ženy. Anima byla krásná a milá dcera jednoho úředníka, který pracoval pro vládu za doba druhé světové. Tohoto muže mohl nazývat svým jediným přítelem. V tu dobu Ryan podnikal v Londýně, ale chtěl odcestovat. Když má ještě pár let před sebou, nebylo by špatné poznat něco nového. Ale nechtěl nechat svého jediného přítele a jeho dceru osamotě. Pomáhal jim s financemi a kdyby odejel, byl by to pro ně definitivní konec. Jednou ale jejich situace byla tak těžká, že úředník navrhl svatbu mezi jeho dcerou a Ryanem. Nechtěl, aby jeho dcera žila na ulici. S Ryanem by měla o peníze postaráno. Ani jednomu se to nezdálo, ale než by řekli švec, byli svoji a bydleli v New Yorku. Léta ubíhala a oba dva si začali uvědomovat, že bez sebe nemůžou být. Ryan jí dokonce po pár letech manželství řekl, co se stalo před 300 lety. Jeho žena ho ze začátku nebrala vážně, ale úplněk jí názor hned změnil. A také měli mít děťátko! Jaká radostná zpráva! Jenže to nadšení skončilo v den porodu. Ani matka, ani dítě nepřežilo a otce nechali samotného. Ryan se od té doby začíná uzavírat čím dál více do sebe. Svou mysl zahrnuje prací, nechodí na žádné slavnosti. Překonal smrt těch dvou? Možná, on sám to pořádně neví.

Prakticky normální vlk, který je trochu šedivější než všichni ostatní. Jsou na něj znát jeho léta. Svaly, menší oděrky, které mu zůstali na břichu či zádech. Stejně jako v lidské podobě, nevyhledává společnost. Živých bytostí má za celý den zkrátka dost a proto se rád proběhne v jeho čtyřnohé formě, když má čas k postrádání. Málokdy loví, alespoň v této době. Před dvě stě lety tomu bylo jinak. To jste ho mohli spatřit skoro každou noc na lovu.










 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama